Na začátek

Přípravný kurz 2019/2020


Níže uvedené testy slouží k procvičování učiva hudební teorie. Otázky se ukazují v nahodilém pořadí, po dokončení testu se ukáže vyhodnocení včetně správných odpovědí. Test je možné vypracovat i vícekrát.


Stupnice

Test 1 – předznamenání durových stupnic

Test 2 – předznamenání mollových stupnic

Test 3 – poznávání druhů stupnic (obtížnost 1)

Test 4 – poznávání druhů stupnic (obtížnost 2)


Intervaly

Test 1 – odvozování čistých intervalů

Test 2 – odvozování velkých intervalů

Test 3 – odvozování všech druhů intervalů (od bílých kláves)

Test 4 – poznávání intervalů (obtížnost 1)

Test 5 – poznávání intervalů (obtížnost 2)


Akordy

Test 1 – poznávání kvintakordů (obtížnost 1)


Rytmus a metrum

Test 1 – sčítání rytmických délek (obtížnost 1)

Test 2 – sčítání rytmických délek (obtížnost 2)

Test 3 – počítání délky taktů (obtížnost 1)

Test 4 – počítání délky taktů (obtížnost 2)


Tempová označení (revize M. Janošík)

Dynamická znaménka (stručný přehled – neznámý autor)



1. ročník HTE


Test 1 – všeobecná hudební nauka (Google)

Test 2 – intervaly, akordové značky (Google)


Programy k procvičování hudební teorie

Níže uvádím odkazy na online prográmky k procvičování intervalů a akordů. Programy jsem osobně vyrobil v Javascriptu, pokud by vám nešly spustit, je možné, že je na vašem zařízení Javascript blokován prohlížečem nebo antivirem. V tom případě bude nutné ho povolit. Ve spodní části každého prográmku (úplně dole) najdete odkaz pro spuštění hodnoceného testu, kde si můžete své dovednosti vyzkoušet.


Oktávové polohy – procvičování názvůttónů, klíčů a oktávových poloh

Intervaly – procvičování intervalů

Stupnice – procvičování různých druhů stupnic a modů

Doškálné septakordy – procvičování doškálných septakordů a jejich obratů

Akordové značky – procvičování akordových značek


Učební materiály

Harmonie – učební materiály a pracovní sešit pro 1. ročník (Michal Janošík)

Akordové značky (Mgr. František Mixa, stejný text je obsažen v novém vydání ABC hudební nauky L. Zenkla)

Tempová označení (revize M. Janošík)

Dynamická znaménka (neznámý autor)



2. ročník HTE


Náhradní Covid-19 výuka


MuseScore 3 – instalační soubor ke stažení.


12. 3.

Generálbas v MuseScore

Domácí úkol č. 1 – kvartsextakordy, PDF verze zde.


17. 3.

Sonátová forma a sonátový cyklus

Prosím o samostatné prostudování kapitol Sonátová forma (str. 14–15) a Sonátový cyklus (str. 17) v mých učebních materiálech do hudebních forem. Poté vyplňte test, který prověří vaše získané znalosti :-)


Test 6 – sonátová forma a sonátový cyklus

!!!POZOR – zatím nejčastější chyba v testu: sonátová expozice má VŽDY hlavní téma v hlavní tónině a vedlejší i závěrečné téma ve vedlejší tónině, tj. závěrečné téma ani koda se v expozici nevrací do původní tóniny!!!


Jako praktický úkol jsem k vaší zajisté převeliké radosti přichystal rozbor notového příkladu. Jedná se o 1. větu z Beethovenovy sonáty, kterou jsme rozebírali společně ve škole. Připravil jsem proto test, pro jehož úspěšné vypracování je potřeba podívat se do notového materiálu. POZOR, vydavatel nepříliš šťastně uvádí čísla taktů vždy na konci taktu (tedy ne na začátku, jak by to udělal normální člověk), takže se tím nenechte splést! Test je (pro někoho) docela dlouhý, proto jsem ho rozdělil na 2 části.


Test 7a a Test 7brozbor sonátové formy (L. van Beethoven, Sonáta pro klavír č. 1, 1. věta)

Tip k jedné z často chybovaných otázek: rozlišujte značku S+ a ID. Je to sice stejný akord (II. stupeň), ale před T se značí jako S+7 a před D jako střídavá D = ID (nebo jen II).


19. 3.

Generálbas v MuseScore

Domácí úkol č. 2 – sextakordy + opakování rozvodů hlavních septakordů D7, II7 (= S+7) a VII7 (= DS7). Jsou tam také 2 mimotonální dominanty, ale pro spojování akordů se tím nic nemění, jen je najděte a napište správnou značku. PDF verze zde.


24. 3.

(malá odbočka – unisona v MuseScore)

Vzhledem k častým dotazům přidávám návod, jak v MuseScore zapsat unisono (zdvojený tón). Psal jsem to už třeťákům, takže návod je zde.


Rozbor sonátové formy

Dalším praktickým úkolem je rozbor 1. věty známé symfonie. Doporučuji si skladbu poslechnout (na Youtube existuje nepřeberné množství nahrávek) a v přiloženém notovém materiálu najít odpovědi na otázky z následujícího Testu 8. Test obsahuje dotazy na umístění hlavních částí formy (introdukce, expozice, provedení, repríza, koda), všech 3 témat a dále na tóniny, ve kterých témata nebo hlavní formální oddíly začínají.


Poznámka k odpovědím: skoro všichni zatím určili jako začátek kody takt 109, což se v hodnocení ukázalo jako chyba. Problém je následující: správně se formální oddíly počítají od začátků úplných taktů, tj. nepočítá se zdvih/předtaktí, ale až následující takt. V této skladbě jsou však velmi krátké takty (4/8), takže předtaktí zde mají délku prakticky celého taktu. Je proto mírně diskutabilní, odkud vlastně ty díly počítat. Správně je to opravdu až od té „těžké doby”, tj. od dalšího taktu, ale já jsem pro zjednodušení zadání napsal, že hlavní téma máte brát od začátku melodie, což by v této kodě (která vychází z hlavního tématu) bylo opravdu 109.


Takže uznávám jako odpověď 109 i 110, chyba je v nejednoznačném zadání, správnější je 110. Totéž se týká také začátků hlavního tématu v expozici i repríze (dávám 2 varianty) a do značné míry i začátku provedení – zde by se krátký vstupní oddíl dal chápat jako spojka a začátek provedení by byl až o kousek dále (opět jsem v testu zadal více možných variant). HTE bohužel není exaktní věda :-) .


26. 3.

Opakování základních věcí

Dnes přidávám odpočinkovou záležitost. Není nic trapnějšího, než když student u maturity nedokáže odvodit předznamenání cis moll nebo Ges dur apod., což se k naší (mé) převeliké radosti často stává :-). Tyto věci se málokdy opakují, protože se předpokládá, že už je každý perfektně umí. Proto předkládám 2 testy na stupnice, každá chyba = stupeň v hodnocení dolů!!! :-)

Test 9 – předznamenání durových stupnic

Test 10 – předznamenání mollových stupnic


31. 3.

Rozbor sonátové formy (pokračování)

Navážu na rozbor 1. věty Beethovenovy Osudové symfonie z minulého týdne a doplňuji test na poznávání akordů a jejich obratů. Aktualizoval jsem noty v PDF, jsou tam červenou hvězdičkou označené akordy, které máte vysvětlit. V Testu 11 pak vypište funkční značky těchto akordů včetně obratů, vzor pro zápis máte na začátku testu. Jsou tam i nějaké mimotonální akordy (D), (DS) nebo (VII). Test obsahuje také několik melodických tónů k vysvětlení – v notách jsou označeny šipkami.


Poznámka: rozlišujte prosím DS7 a VII – značka DS se užívá JEN u septakordu na VII. stupni a jeho obratů, VII lze použít univerzálně kdykoliv.

vzor: DS7 – T, VII – T, DS65 – T, VII6 – T apod.

Podobně používejte S+7 pouze u septakordu s rozvodem do T, ale ID (= střídavá D) jen u akordů s rozvodem do D, II pak univerzálně kdykoliv.

vzor: S+7 – T6, II – T, S+65 – T, II6 – T, ID – D, II – S apod.


Ke starším úkolům: komu dělal problém první rozbor (Test 7AB – Beethovenova sonáta f moll), může se pro vysvětlení kouknout na rozbor skladby přímo v notách. Protože se jedná o maturitní příklad, mé vnitřní oko mi prozradilo, že vás v budoucnu čekají ještě mnohá setkání s touto skladbou...


Nechť vás provází Síla!


2. 4.

Rozvody D7 – T (opakování + nové učivo!)

Domácí úkol č. 3 pro MuseScore, PDF verze zde. Vysvětlení úkolu i nového učiva (jedná se o doplnění 2 nových způsobů rozvodu D7) najdete přímo v pracovním listu.


7. 4.

Rozbor sonátové formy (W. A. Mozart – Symfonie č. 40, g moll, I. věta)

Dnes přidávám rozbor sonátové formy podle poslechu. Vybral jsem skladbu, která je velmi známá (i když většina nejspíš zná maximálně tak prvních 8 taktů :-) ) a má dobře odlišená a kontrastní témata. V navazujícím testu jsou uvedeny časy na nahrávce (např. 1:06 = 1 minuta 6 sekund), ke kterým máte přiřadit část hudební formy (např. expozice: hlavní téma, provedení, repríza: vedlejší téma apod.). Skladbu si musíte celou poslechnout (cca 6 minut, odkaz na Youtube je zde). Musí to být samozřejmě pouze tato konkrétní nahrávka, jinak by časy neseděly :-). Několik důležitých upozornění + malou nápovědu pak najdete přímo na začátku testu.

Tip: pokud byste chtěli nahrávku stáhnout z Youtube na počítač, stačí otevřít výše uvedený odkaz a v adresním řádku prohlížeče smazat z adresy www.youtube.com/...atd. písmena ube, takže zůstane jen www.yout.com/něco...atd. a dát Enter. Poté se objeví možnost stáhnout nahrávku jako MP3.

Test 12A

Uvedený test je v podstatě primitivní, spíše vás má donutit, abyste si to opravdu poslechli a sluchově si spojili znějící hudbu s názvy částí hudební formy. Doporučuji poznamenat si, ve kterých tóninách (stačí dur/moll) znějí jednotlivá témata v průběhu skladby, budete to vzápětí potřebovat...


Jako doplněk k předchozímu testu následuje několik dotazů na:

   – tónorod jednotlivých témat (dur/moll) v expozici, začátku provedení a repríze

   – 2 otázky, které snadno zodpovíte, pokud jste si skladbu poslechli.

Test 12B


Noty zatím nepotřebujete, nicméně pro zájemce je přidávám také (z IMSLP): noty v PDF.


9. 4.

Velikonoční prázniny :-)

Akordové značky interaktivní trenažér na procvičení tvorby akordových značek (vlastní výtvor, naprogramováno v Javascriptu – prosím o zpětnou vazbu a připomínky k chybám).


14. 4.

Odvozování (D7) a (VII7)

Přidávám opakování a procvičení docela klíčové věci – mimotonálních akordů. Protože (D7) a (VII7) tvoří skoro základ harmonie od baroka až po tonální hudbu současnosti, bude třeba je perfektně znát.


Už jsme se sice všechno učili, ale pro zapomnětlivé:

    mimotonální (D7) najdeme č. kvartu pod akordem (nebo č. 5 nad – jak vám více vyhovuje), akord je VŽDY tvrdě malý (durový s malou 7)

    mimotonální (VII7) = (DS7) najdeme m. 2 pod akordem (je postaven na citlivém tónu) a je zmenšeně zmenšený (= dim7), méně často také zmenšene malý


Oba uvedené akordy se používají také ve všech obratech. Často se objevuje také jen:

    (D) – jako kvintakord nebo jeho obrat a

    (VII6) – jako sextakord (v jiných tvarech nezní dobře).

Mimotonální (S+7) = (II7) existuje také, ale je užívá se docela výjimečně, proto se jím nebudeme více zabývat.


Mimotonální akordy nelze odvozovat/vztahovat k T (ze zjevných důvodů – to bychom odvodili běžné doškálné akordy) a dále k akordům zmenšeným a zvětšeným (ty nemohou plnit úlohu dočasné T = místotóniky – ta může být jen durová/mollová).


Slíbený test na procvičení mimotonálních akordů přidávám níže.

Test 13


16. 4.

Harmonický rozbor sonátové formy (pokračování)

Nyní se vrátím k Mozartově symfonii z předešlých úkolů. Vyrobil jsem test na zjišťování harmonických funkcí a obratů. V testu máte uvedeno číslo taktu, kde máte určit akord. Z technických důvodů je to rozloženo vždy do 2 otázek – funkční značka a číslo obratu zvlášť. Přečtěte si prosím i upozornění ohledně funkčních značek na začátku testu 12C. Notový materiál z IMSLP přidávám zde: noty v PDF, jedná se o stejné noty jako u testů 12A a 12B ze 7. 4.


21. 4.

Sekvence

Za tento týden přidám tak trošku nové (nebo spíš jiné) učivo. O sekvencích jsme si už říkali, ale pro jistotu shrnu a doplním: latinsky „sequere” = následovat. Slovo „sekvence” má více významů – viz dějiny hudby (chorály, tropy a sekvence...) V harmonii sekvenci chápame jako postup, kdy nějaká krátká hudební část se několikrát opakuje a současně transponuje nahoru nebo dolů. Může být sekvence melodická, kdy se takto pracuje pouze s 1 hlasem (melodií), nebo harmonická, kdy přesouváme celý harmonický blok (stačí i jeden spoj, ale přesouvaný úsek může mít klidně i více taktů).


V úkolu vám předkládám tzv. tonální sekvence. Zde modely sekvence přesouváme v rámci tóniny, takže celá sekvence je ve stejné tónině – tím se ale mění kvalita intervalů uvnitř akordů. Protipólem je sekvence modulující, kterou si necháme na jindy.


Vypadá to, že dávám dokonce 3 (!) cvičení, ale většinu z nich tvoří sekvence, což věci ulehčuje. Jak na ně: proč vypisovat celou sekvenci ručně, když máme Ctrl+C a Ctrl+V... Takže v tónech vypište jen model sekvence a pak ho nakopírujte dále :-) (poznáte podle basu). Druhý takt pak označte myší (vrchní osnovu) a dejte Shift+Alt+šipku – to je funkce v MuseScore pro transpozici v rámci tóniny. Kdybyste použili jen šipku, byla by z toho sekvence modulující, naskákaly by posuvky navíc...


Ve cvičeních také dopište funkční značky – stačí přepsat nachystaná X. No a máte tam na konci vždy rozvod D7 T, takže ho udělejte prosím přísně (viz minulá cvičení s D7).


Úkol – sekvence, PDF verze zde.


23. 4.

Sonatina (rozbor VELMI jednoduché sonátové formy)

Tentokrát předkládám k rozboru Sonatinu C dur od M. Clementiho. Sonatina je z hlediska hudební formy malá sonáta, tedy krátká, jednoduchá sonáta s menším počtem vět a jednoduchou hudební formou, obvykle určená hráčům – začátečníkům. Clementiho Sonatina C dur má pouze 3 věty a je opravdu jednoduchá. Je sice psaná v sonátově formě, ale jedná se o její nejjednodušší možnou podobu – celá skladba se vejde na 2 stránky docela řídkých not a obsahuje jen základní prvky ve velmi stručné podobě. Vyrobil jsem relaxační test s obtížností 0 (skoro), který by mohli bez problémů udělat snad úplně všichni. Červených hvězdiček si zatím nevšímejte, jsou pro pozdější harmonický rozbor.


Nahlédněte proto do notového materiálu z IMSLP (M. Clementi: Sonatina C dur) a následně vypracujte test 13.


28. 4.

Sonatina (pokračování – rozbor harmonie A)

V této části testu najdete pouze 10 akordů z expozice předchozí skladby na harmonický rozbor. Pozor, tónina se v průběhu mění na dominantní, takže určujte značky podle správné tóniny. Noty jsou stále tytéž, zde je test 14.


Test je v podstatě primitivní, ale obsahuje několik drobných záludností. Vzpomeňte prosím na kvartsextakordy, které jsou obvykle brány jen jako postup melodických tónů a (kromě průchodného 6/4) nemají vlastní funkční značku. Značí se proto podle sousedního kvintakordu, z něhož vycházejí. Značku tedy u průtažných a střídavých 6/4 píšeme podle basu, ne podle reálných tónů akordu. Další poznámky najdete přímo v testu.


28. 4.

Sonatina (pokračování – rozbor harmonie B)

Doplňuji úkol na rozbor zbylé části harmonie – 10 akordů, tentokrát z provedení. Noty jsou tytéž, opět pozor na určení správné tóniny (tentokrát je stejná pro celé cvičení). Zde je test 15.


30. 4.

Harmonie (cvičení na hledání chyb)

Dnes je zadání stručné: 1) najděte a vyznačte červeně 10 chyb, 2) na druhém řádku je zkuste opravit.

Úkol – hledání chyb


5. 5.

Sekvence (pokračování)

1 krátké cvičení na tonální sekvence, návod a popis najdete v notách.

Úkol – sekvence 2, PDF verze zde.


7. 5.

Sekvence mimotonálních dominant

Toto cvičení patří k novému učivu a bude pro vás trošku hlavolamem, nicméně vychází z toho, co znáte z přísných rozvodů D7. Jedná o sekvenci mimotonálních (D7). Vzniká zde postup několika D7 za sebou: D7 D7 D7 atd., prostě sekvence. Všechny akordy jsou zde tvrdě malé! Protože se jedná o sled po sobě jdoucích mimotonálních akordů, dáváme značky do závorek, tedy: (D7) (D7) (D7) atd. Při spojování vzniká střídavě vždy 1 akord úplný a druhý neúplný (nebo naopak). Bližší popis najdete v návodu v notách.

Úkol – sekvence 2, PDF verze zde.


Doplněk k cvičení

Kdybyste se chtěli zeptat, jak se přijde na to, že jsou za sebou zrovna tyto akordy, postup není až tak složitý. Uvažujme takto: např. v C dur mám za sebou sled několika mimotonálních dominant (D7), který končí na dominantě g-h-d (může klidně skončit i na jiném akordu, to je jedno). Zeptám se:
– na kterém tónu by byla dominanta k tomu g-h-d? Odpověď: bude na d (vždy jdeme o čistou 4 níže). A jdeme dále:
– na kterém tónu bude dominanta k tomu odvozenému d? Na a...
– na kterém tónu bude dominanta k a? Na e...
– na kterém tónu bude dominanta k e? Na h... Atd. atd., teoreticky můžeme stejně pokračovat do nekonečna... Právě jsme odvodili postup v basu h – e – a – d – g. No a nakonec na každý z těchto tónů posadíme D7 (tvrdě malý septakord).


12. 5.

Sonátové rondo

Protože je potřeba se alespoň o kousek posunout i v hudebních formách, prosím o prostudování informací o tzv. sonátovém rondu, jinak vše najdete samozřejmě zde (učební materiály do HF).
Následující úkol spočívá v poslechu skladby, u které se máte pokusit určit formu: W. A. Mozart: Symfonie č. 35 D dur (Haffnerova), IV. věta. Stačí, když budete sledovat různá témata a označíte si je písmeny A, B, C apod., případně X, když je díl hodně evoluční.

Svou volbu hudební formy prosím uveďte zde.


14. 5.

Procvičování septakordů

Doškálné septakordy – jednoduchý program na zopakování a procvičení tvorby doškálných septakordů. Úplně dole najdete test, na kterém si můžete své dovednosti vyzkoušet. Prosím o vyplnění tohoto testu, obsahuje 10 akordů, nahoře si můžete (i v průběhu testu) zjednodušit zadání odvozováním akordů jen od bílých kláves. Jinak akordy v testu jsou pokaždé jiné, záleží na štěstí :-) .


19. 5.

Generálbas – harmonizace chorálu

Přidávám 1, ale zato trošku delší cvičení do harmonie. Jedná se o harmonizaci chorálu podle J. S. Bacha. Pro usnadnění máte už zapsánu melodii i bas, takže stačí jen doplnit 2 vnitřní hlasy. Funkční značky psát nemusíte. Pozor – nad melodii už nic nepište, ta musí zůstat nahoře nad ostatními hlasy! PDF verzi najdete zde.


21. 5.

Test hudební inteligence

Protože poslední úkol byl trochu delší a složitější, přidávám dnes raději něco relaxačního. Jděte na stránku jakemandell.com a odrolujete kousek dolů. Najděte kategorii Music Tests. Zde jsou 4 různé testy, které odhalí vaši „hudební inteligenci”. Respektive vaše dispozice v oblasti melodické paměti, schopnosti rozeznávání tónových výšek, rytmické paměti a abstraktní hudební inteligence (schopnosti rozeznávat hudební vzory = v podstatě hudební formy). Doporučuji vyzkoušet, ať lépe poznáte své možnosti :-) .


26. 5.

Sonátové rondo (pokračování)

V návaznosti na sonátové rondo, které jste si měli prostudovat, posílám další hudební ukázku – jedná se o IV. větu z Mozartovy Malé noční hudby. Prosím o poslechnutí třeba zde na Youtube (začíná cca v čase 15:42), notový materiál (klavírní výtah) najdete zde. Úkolem bude zjistit hudební formu skladby, tj. jak jdou jednotlivé části za sebou. Formální díly poznáte podle témat, kterých je zde málo a jsou jasně rozlišitelná. Stačí rozlišit díly A, B, C apod. (pokud tam jsou), X jako evoluční provedení (pokud tam je) a K jako koda.


V připojeném formuláři stačí vybrat schéma, které se podle vás nejvíce hodí k této hudební ukázce. Připomínám, že schéma klasického ronda je ABACA, sonátového ronda je ABA C ABA (nižší son. rondo) nebo ABA X ABA (vyšší son. rondo). Pozor – schémata jsem zjednodušil jen na velká písmena a vynechal jsem mezivěty i malé vnitřní kody.


28. 5.

Procvičování intervalů

Ve škole občas v rámci opakování procvičujeme i takové elementární věci, jako předznamenání stupnic, intervaly apod. A jak tak občas sleduji mnohé studenty, měli bychom to dělat častěji :-) . Proto jsem vyrobil prográmek, který řeší

odvozování intervalů od zadaných tónů (časem ho zkusím vylepšit, aby fungoval i obráceně – poznávat název intervalu podle not). Velmi doporučuji vyzkoušet, úplně dole pak najdete hodnocený test na 10 náhodných intervalů, můžete v něm i nastavit obtížnost.


4. 6.

Souhrn učiva harmonie

Finální cvičení do harmonie, které je souhrnem letošního učiva. Jsou zde sekvence, obraty kvintakordů, D7 i mimotonální akordy. PDF verzi k vytisknutí přidávám zde.


Komu chybí vypracovaný test ještě z února (!), máte jej k dispozici zde. Týká se pouze několika studentů, které jsem uvedl ve svém posledním emailu, ostatní ho dělat nemusí.


9. 6.

Test

Vypracujte prosím souhrnný test, který obsahuje otázky týkající se hudební formy a harmonie. Všechny otázky vycházejí z tohoto notového příkladu (skladba č. 9).


Testy z 1. pololetí:

Test 1 – hudební formy (základní pojmy, tematická práce)

Test 2 – hudební formy (základní pojmy, tematická práce, malé formy)

Test 3 – hudební formy (základní pojmy, tematická práce)

Test 4 – celkový souhrn učiva, rozbor ukázky

Test 5 – variace


Harmonický rozbor Beethovenovy sonáty c moll op. 13 (začátek)


Učební materiály do harmonie

Učební materiály do hudebních forem



3. ročník HTE


Náhradní Covid-19 výuka


MuseScore 3 – instalační soubor ke stažení.


13. 3.

Vypracování generálbasu v MuseScore

Úkol č. 1 – kvartsextakordy, PDF verze zde.


(Hudební formy)

Velké (klasické) rondo (opakování)

Formové uspořádání zůstává podobné jako u malého ronda, jednotlivé díly se však skládají z více period. Každý díl je tedy sám o sobě malou 2–3dílnou formou a b nebo a b a. Velké rondo tak získává formu A B A C A.

A

B

A

C

A

a b (a)

c d (c)

a b (a)

e f (e)

a b (a)

Počet epizod (kupletů) je obvykle omezen pouze na B a C. Velké rondo má charakteristický tonální plán – díl A je v hlavní tónině, epizoda B pak v tónině dominatní a C v subdominantní. Velké rondo zachovává původní taneční, hravý charakter skladby a přehledné periodické členění. Skladba však může obsahovat i prvky evoluce, forma je celkově komplikovanější a více prokomponovaná, obvykle obsahuje i mezivěty a kodu.


Sonátové rondo

V období klasicismu vzniká pod vlivem sonátové formy zvláštní typ ronda – tzv. sonátové rondo. Jedná se v podstatě o kombinaci obou hudebních forem. Forma sonátového ronda je v tomto případě ABA C ABA, přičemž ABA je obdobou sonátové expozice (díl A je v hlavní tónině, B ve vedlejší), C nahrazuje provedení a druhé ABA pak zastupuje sonátovou reprízu (podobně jako u reprízy v sonátové formě zazní celý oddíl pouze v hlavní tónině). Tento typ ronda označujeme jako nižší sonátové rondo.

Pokud skladba místo epizodního (nového) dílu C obsahuje evoluční provedení X, vysvětlujeme ji jako vyšší sonátové rondo. Formální schéma je pak ABA X ABA.


Hudební příklad č. 1 (W. A. Mozart: Symfonie č. 35 D dur – Haffnerova, IV. věta Finale).

Úkol – zjistěte hudební formu této skladby. Nutno poslechnout :-)

Zde zadejte odpověď (máte na výběr několik možností).


16. 3.

Vypracování generálbasu v MuseScore

Úkol č. 2 – melodické tóny, PDF verze pro případ nouze zde. Vysvětlení a výklad učiva najdete přímo v notách.


20. 3.

Vypracování generálbasu s melodickými tóny a kvartsextakordy

Místo páteční dvouhodinovky jsem připravil speciální bonusový úkol :-) . Našel jsem prima houslovou sonátu od A. Vivaldiho (je to barokní sonáta, takže nečekejte žádnou sonátovou formu, ta vznikla až v klasicismu, kromě toho se jedná o II. větu). Vaším úkolem bude podle generálbasových značek dopsat harmonii, tzn. jedná se vlastně o normální cvičení ve stylu Kofroně. Je tam pár melodických tónů (ty jste si vyzkoušeli v minulém cvičení), nějaké sextakordy (zdvojit sextu) a kvartsextakordy (zdvojit bas) + 2 historické značky (vysvětlení najdete přímo v notách). Všechno z toho jsme už dělali a měli byste to zvládnout. Na dvou místech je sekundakord (základní tón je o tón výše nad basem) – ale vždy má všechny tóny společné s předchozím akordem, takže spojení je primitivní (všechny tóny zůstanou ležet). Doporučuji vše spojovat jednoduše a nejkratší cestou, dávat pozor na paralelní 5 a 8 (protipohyb) a hlídat si citlivý tón cis, aby stoupal (nebo byl zastoupený vyšším hlasem). Přeji hodně štěstí! :-)

Úkol č. 3 – číslovaný bas (A. Vivaldi), PDF verze zde. Funkční značky psát nemusíte, pouze s jednou výjimkou – najděte a označte neapolský sextakord (kliknout na notu a Ctrl+T pro psaní textu).


23. 3.

Unisona v MuseScore

Vzhledem k častým dotazům přidávám návod, jak v MuseScore zapsat unisono (zdvojený tón). Je to velmi jednoduché – napište třeba a1.

Pak k tomu dopište jinou notu (je jedno jakou, třeba g1)

a dokud je označená (tj. svítí modře), tak ji šipkou (nahoru/dolů) na klávesnici posuňte na a1. Původní nota zůstane a uhne té nové.


Kontrapunkt

Po delší odmlce se vracím k učivu kontrapunktu. Jako rutinní rozcvičku prosím o zopakování odvozování církevních stupnic od různých tónů. Odborníci mohou instantně přeskočit na test dole.

Kdo zapomněl: církevní stupnice od bílých kláves (v rámci C dur) –

C jónská, D dórská, E frygická, F lydická, G mixolydická, A aiolská.

Takže v (každé) durové stupnici jsou ty církevní umístěné na těchto intervalech:

   – dórská na velké 2

   – frygická na velké 3

   – lydická na čisté 4

   – mixolydická na čisté 5.


Chci odvodit třeba frygickou stupnici. Tedy půjdu vždy o velkou 3 dolů.

   Otázka: frygická od G = velká 3 dolů = Es = Es dur = 3b

   Otázka: frygická od D = velká 3 dolů = B = B dur = 2b

Český překlad pro Aničku H.:

   Otázka: frygická od D = velká 3 dolů = Hes = Hes dur = 2b

Jónská = durová přirozená, aiolská = mollová přirozená, asi je trapné to připomínat...


Přikládám Test 5 k procvičení.


27. 3.

Rozbor formy

W. A. Mozart: Sonáta A dur, 3. věta – Turecký pochod.

Podívejte se prosím do přiloženého notového materiálu a odpovězte na otázky uvedené v testu 6. Otázky se týkají hudební formy a tónin v jednotlivých dílech skladby. Test je opravdu primitivní, měl by jej zvládnout každý, kdo chce v budoucnu projít maturitou. Doporučuji poslech skladby (třeba zde na YouTube), s rozborem to určitě pomůže!


30. 3.

Pondělní hodina kontrapunktu

Úkol č. 4 – primitivní opakovací cvičení na dvojhlas 1:1 + cvičení na rozpoznání druhu pohybu hlasů, PDF verze zde. Pokyny a nápovědu najdete přímo v notách.


3. 4.

Harmonie – melodické tóny

Úkol č. 5 – další cvičení na melodické tóny – vypracování harmonie podle generálbasu. Vychází ze stejného principu, jako úkol na melodické tóny z 16. 3., pouze je to umístěno do trošku složitějšího kontextu. Abyste mě nezačali nenávidět, dávám na výběr 4 obtížnosti (od nejtěžší k těm jednodušším), vyberte si prosím, která vám vyhovuje a vypracujte 1 (!) z uvedených cvičení. Jedničkáři by mohli zvládnout i to nejtěžší. Hlavní melodie v osminových notách by měla být v sopránu, když tak dodržujte vyznačené polohy akordů. Přidávám také PDF verzi.


6. 4.

Pondělní hodina kontrapunktu

Kvůli procvičení postupů, které si hodně lidí stále plete a v notách (zejména ve vlastních úkolech :-) ) je nepozná, prosím o vyplnění následujícího testu 7. Úkolem je rozeznávat v příkladech tyto chybné (!) postupy:

   – paralelní 5 a 8 (dvě kvinty nebo oktávy po sobě)

   – antiparalelní 5 a 8 (totéž jako paralelní, ale první nebo druhý souzvuk je navíc o 8 větší, takže to vypadá jako protipohyb)

   – skryté 5 a 8 (postup, kdy hlasy v rovném pohybu stoupají nebo klasají do 5 nebo 8)

   – skočné 3 a 6 (prostě 2 tercie nebo sexty, které skáčou o 4 nebo více – dříve byly považovány za nevhodné)


Neštěstí nechodí nikdy samo... Takže ještě přidávám úkol č. 5. Jedná se o kontrapunkt 2:1, který už jsme také dělali, takže jen pro zopakování. PDF verze zde. Pokyny a nápovědu opět najdete přímo v notách.


10. a 13. 4.

Velikonoční prázniny :-)

Přidávám alespoň Akordové značky – jednoduchý program v HTML na procvičení tvorby akordových značek. Jedná se o vlastní výtvor, naprogramovaný v Javascriptu – prosím o zpětnou vazbu a připomínky k chybám (určitě tam budou). Nyní jsem ho vylepšil na novou verzi.


17. 4.

Sonatina (rozbor VELMI jednoduché skladby)

Dnes přidávám něco i pro méně zdatné studenty. Je to Sonatina C dur M. Clementiho. Jak jistě víte – sonatina je vlastně malá sonáta, tedy krátká, jednoduchá sonáta s menším počtem vět a jednoduchou hudební formou, (často) určená hráčům – začátečníkům. Tato sonatina má pouze 3 věty a je opravdu jednoduchá. Je sice psaná v sonátově formě, ale jedná se o její nejjednodušší možnou podobu – celá skladba se vejde na 2 stránky docela řídkých not a obsahuje jen základní prvky ve velmi stručné podobě (však proto se také jmenuje sonatina). Vyrobil jsem tedy relaxační test s obtížností 0 (skoro), který by mohli v pohodě udělat snad úplně všichni.


Prosím proto o nahlédnutí do notového materiálu z IMSLP (Clementi: Sonatina) a zodpovězení otázek v přiloženém testu 8.


20. 4.

Pondělní hodina kontrapunktu

Kontrapunkt 4:1 jsme si už také ukazovali, ale část lidí z toho byla mírně zmatená, protože se jedná o docela obtížnou techniku (je-li dělána podle dobových a stylových pravidel). Navíc je to už měsíc a půl. Takže přidávám sérii drobných cvičení i s návodem přímo v notách, které vás provedou tvorbou kontrapunktu 4:1 zatím v jednoduché formě.


Pracovní list v MuseScore zde + nouzová PDF verze zde.


24. 4.

Requiem

Přidávám středně těžké (spíš středně lehké) cvičení z harmonie. Jedná se opět o reálnou skladbu – Requiem od W. A. Mozarta jistě všichni znáte (zde předkládám část Agnus Dei). Ve skladbě je ještě použitý part bassa continua, které bylo v průběhu klasicismu postupně opouštěno a přestalo se používat. Zde mají varhany společnou linku s violoncellem a kontrabasem, varhaníci hráli harmonii podle čísel, které dávám k dispozici i vám.


Skladba vypadá dlouhá, ale je zde vlastně jen jeden akord v každém taktu (jen výjimečně se harmonie v taktu mění), takže většinou budete psát akordy v půlových notách s tečkou (tečku najdete v paletě s notami nebo i na klávesnici :-) ). Navíc varhany nehrají všude – viz nápisy v notách! Takže asi třetinu skladby nic nevypisujete, necháte jen samotný bas. Funkční značky nepište, kvůli množství modulací bych rozbor nechal raději jako samostatnou záležitost.


Generální bas k vypracování v MuseScore zde + nouzová PDF verze zde.


27. 4.

Kontrapunkt

Ve vokálním kontrapunktu se na těžkých dobách užívají jen konsonantní souzvuky (což mnozí ještě stále nepochopili – dle mnohých odevzdaných domácích úkolů :-) ). V technice 4:1 se objevují čtyři 1/4 noty proti celé notě v cantu firmu. 1. a 3. nota jsou konsonance (shoda s technikou 1:1 a 2:1). Na 2. a 4. (= na lehkých dobách) mohou být konsonance (ty lze užít kdykoliv), ale také disonance v podobě průchodů a spodních střídavých tónů.


Předkládám vám část z Palestrinovy mše, kde jsem lehké doby označil čísly. V testu prosím vyberte, jakou úlohu označený tón má. Test je primitivní, spíše má za úkol donutit vás podívat se do not, ať vidíte, jak kontrapunktické techniky vypadaly v praxi.


Pozor: technika 4:1 neznamená, že musejí být VŽDY 4 čtvrťové noty za sebou, může jich být méně (i více). Prostě je zachován princip 1/4 pohybu ve vztahu k delším notám, i když 1/4 not je méně – lépe to pochopíte z notového příkladu. Místa se čtvrťovými notami, které jsem neočísloval, užívají postupy, které jsme se ještě neučili (portamento, nota cambiata...), proto vycházejí jinak. A konsonance v odpovědích je jen 1, ať jich tam nehledáte více...


Nová informace – užívaly se také osminové noty, ale vždy jen 2 za sebou a jen ve stupňovitém pohybu – všimněte si prosím v notách, vyznačil jsem je fialově. Ale o nich více až příště.

Noty (Palestrina), test 9 – rozeznávání melodických tónů.


1. 5.

Státní svátek :-)


4. 5.

Sonatina (pokračování – rozbor harmonie A)

V této části testu je 10 akordů z expozice Sonatiny M. Clementiho na harmonický rozbor. Úkolem je poznávat harmonické funkce a jejich tvar (obrat). Pozor, tónina se v průběhu skladby mění na dominantní G dur, ale v testu to máte nepřehlédnutelně vyznačeno. Noty jsou zde: (Clementi: Sonatina), hvězdičkami jsem v nich označil akordy k vysvětlení, jinak jsou stejné jako minule.


Test je zdánlivě primitivní – jedná se o krátkou, v podstatě jen dvojhlasou skladbu v C dur, která ale obsahuje několik záludností. Díky dvojhlasu jsou mnohé akordy neúplné nebo rozložené v průběhu taktu, navíc obsahují matoucí melodické tóny. Také si prosím vzpomeňte na kvartsextakordy, které jsou obvykle chápány pouze jako postup melodických tónů a (kromě průchodného 6/4) nemají samostatnou funkční značku. Značí se proto podle sousedního kvintakordu, z něhož vycházejí. Značka se v tomto případě u 6/4 píše podle basu, ne podle tónů, které obsahuje. Další poznámky najdete přímo v testu 10.


8. 5.

Státní svátek :-)


11. 5.

Sonatina (pokračování – rozbor harmonie B)

Jedná se pouze o dokončení harmonického rozboru skladby, který byl kvůli délce rozdělen na 2 části – testu 11.


15. 5.

Koncert

Protože jsme se už letos nestihli dostat k učivu, které je docela komplikované a od září bychom se měli věnovat raději opakování maturitních otázek a oživování starých vědomostí, vaším úkolem bude samostaně si prostudovat učební materiály a pokusit se nové učivo vstřebat už nyní. Proto bych chtěl do konce školního roku dokončit KONCERT a alespoň začít FUGU. Zatím vás poprosím o prostudování kapitoly Koncert z učebních materiálů do hudebních forem. Je sice jen 1 a půl strany dlouhá (str. 22–23), ale zato nabitá docela velkým množstvím informací. Poté se pokuste podle učebního textu vyplnit test 12. Příště pak budeme pokračovat praktickými rozbory, zadáním poslechů apod.


18. 5.

Kontrapunkt 4:1 (tentokrát spodní hlas)

1 cvičení z vokálního kontrapunktu 4:1. Jsou zde 3 různé obtížnosti, vyberte si, která vám vyhovuje (doporučuji tu prostřední a nekoukejte na další stranu!). PDF verze je zde.


22. 5.

Sonátové rondo

Na počátku Covidové karantény jsem vám dával k rozboru formy sonátové rondo. Abyste si tuto formu připomněli, posílám další hudební ukázku – jedná se o IV. větu z Mozartovy Malé noční hudby (mimochodem je to jedna z vašich maturitních otázek). Tuto skladbu jsme rozebírali ještě ve škole, ale a) byla tehdy velká absence a za b) jste to už 100% zapomněli. Pokud ne, tak bude váš úkol o to jednodušší :-) . Takže prosím o poslechnutí třeba zde na Youtube (začíná cca v čase 15:42), notový materiál (klavírní výtah) najdete zde. Úkolem bude zjistit hudební formu skladby, tj. jak jdou jednotlivé části za sebou. Stačí poslouchat témata, kterých je zde málo a jsou jasně rozlišitelná. Stačí rozlišit díly A, B, C, D apod. podle témat (tolik jich tam není, ale nechci napovídat), X jako evoluční provedení (pokud tam je) a K jako koda.


V připojeném formuláři stačí vybrat schéma, které se podle vás nejvíce hodí k této hudební ukázce. Připomínám, že schéma klasického ronda je ABACA, sonátového ronda je ABA C ABA (nižší son. rondo) nebo ABA X ABA (vyšší son. rondo). Pozor – schémata jsem zjednodušil jen na velká písmena a vynechal jsem mezivěty a malé vnitřní kody.


25. 5.

Kontrapunkt 4:1 – nota cambiata

Malý doplněk k technice kontraunktu 4:1 – zvláštní figura zvaná nota cambiata, která rozšiřuje možnosti kontrapunktické techniky. Vše podstatné se dozvíte v souboru z MuseScore zde. Také přidávám PDF verzi.


29. 5.

Koncert (pokračování)

Nedávno jste dostali za úkol přečíst si materiály o klasickém koncertu. Ve škole bychom si společně poslechli a rozebrali nějakou hudební ukázku. Takto vás poprosím o samostatný poslech alespoň 1. věty koncertu, nejlépe spojený se sledováním notového materiálu, ve kterém máte vyznačené části hudební formy (např. zeleně hlavní téma a modře vedlejší). Nahrávky na Youtube najdete např. zde (více stylová), nebo zde (více romantická). Poté prosím o vypracování testu, který se týká této skladby. Test obsahuje jen 10 otázek, odpovědi na většinu z nich najdete přímo v odkazovaných notách s poznámkami.


1. 6.

Kontrapunkt 4:1 – těžký průchod

Další malý dodatek k technice kontraunktu 4:1 – zvláštní použítí tzv. těžkého průchodu. Vše máte opět popsáno v souboru z MuseScore zde. Přidávám také PDF verzi.


5. 6.

Kontrapunkt - opakování

Souhrnné cvičení na různé druhy 2hlasého kontrapunktu. Zde najdete PDF verzi.


Komu chybí vypracovaný test ještě z února (!), máte jej k dispozici zde. Týká se pouze pár studentů, které jsem uvedl ve svém posledním emailu, ostatní ho dělat nemusí.


8. 6.

Test

Vypracujte prosím souhrnný test, který obsahuje otázky týkající se hudební formy a harmonie. Všechny otázky vycházejí z tohoto notového příkladu (R. Schumann: Dětské scény č. 9 = budoucí maturitní otázka).



Testy za 1. pololetí (jen testy na GOOGLE)

Test 1 – hudební formy (základní pojmy, tematická práce)

Test 2 – harmonie, notový příklad k testu č. 2

Test 3 – sonátová forma


Témata ke klasifikaci (1. pololetí)

HARMONIE

Odvozování akordů a rozvody: D7, DS7, S+7

Mimotonální akordy: (D7) a (DS7)

Akordy chromatické terciové příbuznosti (= chromatické medianty, I. a II. kategorie)

Alterované akordy: F, L, N6, akord zvuk. shodný s D7, zvětšený 43 (tristan.), zmenšený septakord, „smetanovská” D

Modulace: diatonická, chromatická, enharmonická, pomocí N6

+ dopsat a odevzdat poslední práci a DÚ (číslované basy Kofroň str. 42/1, 2)

Pracovní sešit do harmonie (cvičení – J. Kofroň)


HUDEBNÍ FORMY

sonátová forma, rondo


Testy za 2. pololetí (únor)

Test 4 – variace


Učební materiály do harmonie

Učební materiály do hudebních forem



4. ročník HTE


Test 1 – sonátová forma

Test 2 – fuga, notový příklad k testu

Test 3 – rondo (mat. otázka č. 6)

Test 4 – opera (mat. otázka č. 10)

Test 5 – symfonie (mat. otázka č. 11)

Test 6 – svita (mat. otázka č. 2)

Test 7 – variace


Náhradní Covid-19 výuka


12. 3.

Barokní concerto grosso a sólový koncert

Pokud chcete vědět, co je v barokních concertech grossech a sólových koncertech ritornel, poslechněte si prosím ukázku zde.

Všimněte si, že v první větě všichni (= tutti) včetně sólisty hrají vždy společně díl A, který se vícekrát vrací – tzv. ritornel. Mezi ritornely jsou vloženy části (B, C...), kde hrají sólové housle s bassem continuem. Skladba tak získává rondovou formu na způsob ABACA(DA... atd.). Tento princip se často užíval u concerta grossa, ze kterého se sólový koncert vyvinul. Sólové koncerty pouze bývaly o něco kratší a formálně jednodušší.

Jako další příklad barokního koncertu uvádím Vivaldiho Čvero ročních dob. Jedná se o cyklus (cyklus cyklů) čtyř samostatných koncertů, z nichž každý má 3 věty (rychle – pomalu – rychle). Volím ukázku na Youtube i s videem, kde si můžete všimnout, že sólista zde hraje po celou dobu (tedy i v ritornelech), nikoliv jen sólových částech, jako je tomu později v klasicismu a romantismu. V sólových částech se pak orchestr odmlčí a zůstane jen sólo a basso continuo (cembalo + violoncello), někdy i další sólové nástroje (pozůstatek concerta grossa). V první větě Jara lze opět vysledovat střídání ritornelu se sólovými částmi. Nahrávka na Youtube zde.


V návaznosti na poslední výuku (MO č. 16 – koncert) prosím o samostatné zopakování a doplnění učiva z učebních materiálů a vyplnění níže uvedeného testu.

Test 8concerto grosso, barokní koncerty, klasický koncert


Rozbor maturitního příkladu č. 16 v PDF (W. A. Mozart: Koncert pro housle a orchestr D dur, 1. věta) najdete zde.


16. 3.

(pokračování)

Prosím o vypracování testu, který se týká mat. příkladu č. 16. Otázky v testu vycházejí z rozboru v hodině (vše ke stažení v PDF výše).

Test 9rozbor maturitního příkladu č. 16 (1. věta koncertu)


Maturitní otázka č. 20

Rozbor maturitního notového příkladu č. 20, konkrétně 1. část z Dětských scén R. Schumanna. Připravil jsem pro vás test s otázkami, na které byste měli dokázat odpovědět i samostatně (pokud chcete projít maturitou). Jedná se o krátkou a docela jednoduchou skladbičku, zkuste podle notového materiálu správné odpovědi zjistit sami.

Test 10rozbor maturitního příkladu č. 20 (1. část cyklu)

Výpisky přímo k této skladbě najdete ve výpiscích k maturitním otázkám níže (č. 20), nebo zde.


19. 3.

(pokračování)

Podívejte se prosím na malé (písňové) formy podle mých učebních materiálů (str. 9–10). Následuje obligátní test 11 na procvičení a zopakování vědomostí.


Dále prosím o zopakování odvozování mimotonálních (D7) a (DS7) = (VII7). Test 12 k procvičení – úkolem je odvozovat mimotonální akordy v zadaných tóninách k zadaným akordům. Tóniny jsem použil stejné, jako jsou v maturitních příkladech č. 20. Nezapomeňte, že ID = II, TD = III, ST = VI, DS = VII. (D7) se nachází vždy čistou 4 a (DS7) malou 2 pod svou dočasnou tónikou (místotónikou). Mimotonální akordy nelze odvodit k T (ze zjevných důvodů), (D7) se nepoužívá ke zmenšeným/zvětšeným akordům (neznějí jako tónika).


23. 3.

(pokračování)

Dalším dílčím tématem k MO č. 20 je odvozování alterovaných akordů, které se nacházejí např. ve skladbě č. 9 (Ritter vom Steckerpferd). Obecný popis alterovaných akordů i s notovými příklady v C dur najdete např. zde (na předposlední straně).


Alterovaný zmenšený septakord – nachází se na zvýš. II. stupni v dur a zvýš. IV. stupni v moll, je zmenšeně zmenšený. Užívá se také v obratech, ale v testu ho uvádějte jen v základním tvaru.

Test 13 alterovaný zmenšený septakord


Alterovaný septakord zvukově shodný s D7 – v každé tónině ho najdeme 3x, a to na tónech frygického kvintakordu (od každého tónu odvodíme jeden). V testu je vždy uvedeno, jestli máte odvodit akord od 1., 2. nebo 3. tónu frygického akordu, nezapomeňte provést potřebné enharmonické záměny tak, aby byl akord správně zapsán v dané tónině.

Mimochodem – při rozvodu 1. akordu, tj. akordu na sníženém II. stupni tóniny do T, vznikají tzv. „mozartovské” (paralelní) kvinty. postupují o půltón a v harmonii se nepovažují za závadné.

Test 14alterovaný akord zvukově shodný s D7


Příliš nedoporučuji dělat tyto testy na telefonu, vzhledem k velikosti tabulky s názvy tónů je to peklo na Zemi, raději je vypracujte na PC. Mám starší telefon, takže jsem věnoval necelou minutu na odvození všech akordů a 10 minut na souboj s mobilem :-)


26. 3.

(pokračování)

Dokončíme ještě opakování alterovaných akordů (které sice již nejsou v rozebírané skladbě v mat. příkladu č. 20, ale jsou zahrnuty v dalších maturitních otázkách).


Alterovaný zvětšený terckvartakord, užívaný zejména v novoromantismu (Wagner: tristanovský spoj, Chopin, Liszt...), se odvozuje od stejných tónů jako předchozí akord zvukově shodný s D7 (tedy od tónů fryg. akordu), pouze má jinou intervalovou stavbu: v.3 – v.2 – v.3. Enharmonické záměny zde nemusíme provádět.

Test 15 alterovaný zvětšený terckvartakord


Alterovaný zvětšený kvintakord, u nás označovaný jako „smetanovská” D, se nachází v DUROVÝCH tóninách na D a má zvýšenou kvintu.

V mollových tóninách najdeme zvětšený kvintakord jako S se sníženým základním tónem (tj. je přesným opakem smetanovské D), ale používá se málo, proto se jím nebudeme blíže zabývat.

Test 16 alterovaný zvětšený kvintakord


30. 3.

K předchozí otázce č. 20 jsem vypracoval a níže umístil ke stažení formální i harmonický rozbor – viz také Notové příklady a rozbory s poznámkami.


Maturitní otázka č. 19

Na úvod si zopakujte církevní stupnice, jejich vlastnosti a odvozování. Měli byste vědět:

1) na kterých tónech se nacházejí v C dur – pořadí od tónu c: jónská, dórská, frygická, lydická, mixolydická, aiolská, lokrická (nepoužívala se)

2) jaký mají tónorod (dur/moll) – durový: jón, lyd., mix. / mollový: dór., fryg., aiol. / lokrická nemá dur-moll tónorod

3) který mají charakteristický interval – dór. v. 6, fryg. m. 2, lyd. zv. 4, mix. m. 7

4) že jsou mody autentické a plagální + jak odvodit ty plagální (vždy o čistou 4 níž od autentického)

4) který obsahují (nebo se uměle doplňuje) citlivý tón – vždy malou 2 pod finálou, kromě frygické, která ho má obráceně (m. 2 nad finálou)

5) staré číslování: dór. I, hypodór. II, fryg. III, hypofryg. IV. atd. atd. – jón. XI., hypojón. XII (lokrická se do číslování nezapočítává)


Postup k odvození předznamenání jsem řešil se třeťáky zde, ale existují i jiné metody – používejte tu, na kterou jste zvyklí. Pokud máte s církevními stupnicemi větší problém, nezbude než odkázat na ABC hudební nauky L. Zenkla.


Test 17charakteristické intervaly a tónorod církevních modů

Test 18předznamenání církevních modů


Dále si prosím v mém textu o kontrapunktu prostudujte začátek po stranu 7 a pokuste se odpovědět na otázky v testu 19. Otázky se týkají obecně druhů kontrapunktu a jejich vlastností, notace a vlastností tzv. cantu firmu.


2. 4.

(pokračování)

Dnes přidávám graficky zpracovaný rozbor maturitního příkladu č. 19 (Kyrie z Palestrinovy Missa brevis) a doporučuji k prostudování, nejlépe i s poslechem (třeba zde na Youtube).


Části této mše jsou zpracovány jako moteta, tj. mají polyfonní fakturu a jsou zkomponovány technikou vokálního imitačního kontrapunktu. Skládají se z jednotlivých navazujících oddílů, z nichž každý imitačně zpracovává část zhudebněného textu. Po zaznění proposty (it. téma) v jednom z hlasů se ostatní hlasy postupně připojují v imitačních odpovědích (tzv. risposty = it. odpověď), často i vícekrát. Imitace přitom může být prostá (odpověď/risposta zazní až po skončení tématu/proposty) nebo také umělá (odpověď/risposta zazní ještě v průběhu tématu/proposty, tj. před jeho skončením). Pro umělou imitaci se užívá také termín těsna. Moteta obsahují sled více imitačních oddílů, až do vyčerpání (zhudebnění) celého textu. Někdy (zejména v závěru) se v rámci skladby objevují i závažnější homofonní části.


V maturitním příkladu (část Kyrie) vidíme kontrapunktickou práci založenou zejména na umělých imitacích. Vzhledem k délce a charakteru textu (Kyrie eleison. Christe eleison. Kyrie eleison.) obsahuje skladba pouze 3 imitační části zakončené krátkou kodou – forma je tedy: a b c k. V závěru skladby pak nalezneme zakomponovaný zajímavý prvek – netypicky dlouhou melodickou sekvenci v basu, vytvořenou z hlavy tématu/proposty.


NOVĚ DOPLNĚNO!!!


Jako bonus přidávám test 20, který zčásti vychází z výše uvedeného rozboru Palestrinova Kyrie, ale obsahuje také dotazy na vaše všeobecné znalosti, dále pak na některé skromné informace z našich společných hodin, případně na věci, které vysvětlíte prostě pomocí svého zdravého rozumu.


6. 4.

(pokračování)

V souvislosti s maturitní otázkou č. 19 přidávám stručný popis druhů imitací a prosím o prostudování. Kvůli procvičení a zopakování přidávám jednoduchý test 21. Asi 3 otázky na kánon vycházejí ze všeobecných znalostí a z elementární logiky.


9. 4.

Velikonoční prázniny :-)

Akordové značky interaktivní trenažér na procvičení tvorby akordových značek (vlastní výtvor – naprogramováno v Javascriptu – prosím o zpětnou vazbu a připomínky k chybám). Nemáte přímo k maturitě, ale značky byste měli znát, takže přidávám jen na relaxační zopakování/vyzkoušení...


Jsou sice prázdniny, ale maturita se blíží, takže přidávám další učivo. Koneckonců to můžete zpracovat i později.


Opakování mat. otázky č. 4 – Fuga Es dur

Přidávám graficky zpracovaný rozbor maturitního příkladu č. 4 (Bachova fuga Es dur z WTK) a doporučuji k prostudování. Dále prosím, abyste se podívali do učebních materiálů obecně na fugu a znovu si ji prošli. Zakrátko bude následovat test týkající se výše uvedené skladby. Zde je také odkaz na nahrávku na Youtube.com. Fuga je asi od času 2:28.



13. 4.

Velikonoční prázniny :-)

Následující test 22 je spíše výukovým materiálem, který vám připomene informace z kapitoly o fugách a donutí vás podívat se do předchozího notového příkladu č. 4. Je zde pár otázek na tóniny ve skladbě, dux a comes, části fugy apod. Pár informací (opakování učiva) najdete přímo v zadání otázek.


Jinak – kdo se těšil, že maturita nebude, tak má smůlu – vypadá to, že nakonec bude... Takže prosím, aby někteří pštrosové a pštrosice vytáhli hlavy z písku (oni to teda pštrosi doopravdy nedělají) a dopracovali zadané úkoly. Závěrečné hodnocení ročníku bude z 90–95 % z této dálkové práce. Kdo neuzavře ročník, k maturitě nejde :-( .


16. 4.

Opakování mat. otázky č. 5 – Fuga g moll

Dnes trošku podobně, jako minule, ale více samostatně. Bachovu fugu g moll z maturitní otázky č. 5 jsme velmi důkladně rozebírali na podzim (kromě toho byste některé věci měli už poznat sami. Zatím vám tedy nebudu předkládat soubor s vypsaným řešením, ale posílám přímo test 23, ve kterém se ptám na různé věci v souvislosti se skladbou. Věřím, že umíte počítat, ale pro zájemce přidávám noty s vepsanými čísly taktů na začátcích řádků. Nemusíte je samozřejmě použít, jsou to jinak stejné noty, které už (snad) máte.


20. 4.

Mat. otázka č. 1 – Invence č. 2 c moll

Přidávám k prostudování rozbor Bachovy invence c moll. Jedná se o část z cyklu 15 dvojhlasých invencí. Vzhledem k charakteru a samostatnosti jednotlivých částí se jedná o nižší cyklus s menší soudržností částí. Invence nemá konkrétní hudební formu, název se dá přeložit jako "vdechnutí, inspirace, nápad". Bach tímto názvem označuje skladby, které obsahují prvky volně použité imitační techniky, vycházející z fugy nebo kánonu (konkrétně v této invenci c moll), případně i jiných hudebních druhů. Např. 6. invence používá dvojdílnou barokní formu s repeticemi, příznačnou spíše pro části taneční svity.

Většina Bachových invencí by šla chápat jako jednoduché fugy, tj. fughetty (menší počet hlasů, zjednodušený harmonický a tonální průběh, pouze 2hlasá faktura, nízká interpretační obtížnost). Častým prvkem je také imitace v oktávě – některé části můžeme tedy chápat jako tzv. oktávové fugy.

Invence c moll obsahuje prvky kánonu a oktávové fugy. Skladba začíná jako kánon. V první části je 8 taktů vrchního hlasu (proposta) imitováno spodním hlasem (risposta) – jedná se o přísnou umělou imitaci v oktávě. Pak se kánon přeruší a úloha hlasů se obrací – 8 taktů spodního hlasu v paralelní tónině Es dur se stává propostou a je imitováno vrchním hlasem. Transponovaná proposta je přitom v základním melodicko-rytmickém obrysu shodná s první propostou na začátku, kvalita intervalů je ale pozměněna v souladu s harmonií, postupně prochází několika blízkými vedlejšími tóninami (Es dur, g moll, B dur). Následuje 2taktová spojovací mezivěta a v závěru skladby (c moll) se nakonec objeví třetí, nyní již nedokončená umělá imitace v délce necelých 2 taktů.

Z hlediska tonálního průběhu můžeme vysledovat rozdělení na expozici v hlavní tónině, provedení v blízkých tóninách a návrat do hlavní tóniny v závěru. Z hlediska imitační práce převažuje důsledná přísná umělá imitace, příznačná pro kánon. Skladbu můžeme chápat také jako 2 navazující 8taktové kánony zakončené nedokončeným náznakem kánonu třetího.

Kvůli seznámení s maturitní ukázkou prosím o vyplnění testu 24, kde najdete doplňující otázky k formě i harmonii.


27. 4.

Mat. otázka č. 3 – Preludium a fuga C dur

Tato otázka je zaměřena hlavně na preludium, které je v podstatě učebnicovým katalogem mimotonálních dominant a (DS). Tónina je C dur, mimotonální akordy jsou krásně viditelné. Vyrobil jsem vám test na poznávání harmonických funkcí a obratů, je to 2x po 10 akordech zvlášť (+ konec jako bonus).


Notový příklad č. 3 (čisté noty, pouze jsou zde doplněna čísla taktů), test 25 a test 26. Protože do konce chyběl už jen kousek, dotáhl jsem to až do bonusového testu 27. Ten už dělat nemusíte, nechám na vás. Tato část obsahuje chyták – průtažné a střídavé kvartsextakordy, které mají funkční značku podle basu (tj. podle kvintakordu, ke kterému se vztahují). Takže např. c-f-a není S, jak by se logicky mohlo zdát, ale T, protože to chápeme ne jako samostatný akord, ale jako 2 střídavé tóny f+a v postupu c-e-g / c-f-a / c-e-g.



Pro ty, kteří nepsali písemku ještě za starých časů ve škole a ptali se mě, jestli si ji můžou doplnit, přidávám test na středověký motetus. V rámci opakování maturitních otázek si ho samozřejmě můžete zkusit všichni. Test jsem naprogramoval v Javascriptu a i když mi perfektně funguje, netuším, jak se bude chovat na jiných počítačích, telefonech apod. Když tak prosím o zpětnou vazbu, pokud byste našli nějaký problém. Předem děkuji!


13. 5. – proběhla konzultace v 8:30–10:00 na Skype


15. 5. – proběhla konzultace v 8:30–10:00 na Skype

V rámci domácí přípravy doporučuji zkusit si nezávazně test na středověký motetus (o 3 odstavce výše). Správné odpovědi vám to ukáže po dokončení + zašle kopii otázek a odpovědí na vámi zadaný email.


20. 5. – proběhla konzultace v 8:30–10:00 na Skype


22. 5. – proběhla konzultace v 8:30–10:00 na Skype


27. 5. – proběhla konzultace v 8:30–10:00 na Skype


29. 5. – proběhla konzultace v 8:30–10:00 na Skype


3. 6. – proběhla konzultace v 8:30–10:00 na Skype


5. 6. – proběhla konzultace v 8:30–10:00 na Skype


10. 6. – proběhla konzultace v 8:30–10:00 na Skype




Hodnocení výkonu u maturitní zkoušky – doporučuji přečíst :-)


Maturity


Seznam maturitních otázek

Osnova maturitních otázek

Všechny notové příklady k maturitě (bez poznámek, jen čisté noty)


Notové příklady s rozbory a poznámkami: 1 3 4 6 7 8 12 16 17 19 20

Výpisky k maturitním otázkám: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 nebo všechny v ZIPu (práce studentů z roku 2018, většinu jsem opravil, ale chtělo by ještě místy poopravit a aktualizovat).


Učební materiály do harmonie, hudebních forem a kontrapunktu – rozpracováno (text je [skoro] kompletní, postupně doplním notové příklady).



5. ročník PTH


Stáhněte a nainstalujte si tyto programy:

MuseScore – zelené tlačítko „Volné stažení”

Audacity – odkaz pod nadpisem DOWNLOAD / Audacity Windows Installer

Studio One – na e-shopu vložit do košíku jako při nákupu, cena se ukáže 0. Vyžaduje registraci na platnou e-mailovou adresu, při spuštění ji pak program vyžaduje.

LMMS – modrý obdélník vpravo (Windows 64-bit LMMS 1.2.0)


1. pololetí
Termíny konzultací pro studenty KFV: 27. 9., 25. 10., 22. 11., 20. 12. a 17. 1. v 11,50 hod. na č. 237.


(MuseScore)

1) Notografický přepis skladby: předloha, vzhled výsledné práce. Stačí 2 strany podle předlohy. Část hudby se v árii opakuje, takže použijte Ctrl+C a Ctrl+V.

2) Vytvoření čistého notového papíru: vzhled výsledné práce, návod.

3) Zapsání harmonické kadence, její aranžmá pro sbor, transpozice a vytvoření partů: vzhled výsledné práce, návod.

4) Transkripce audionahrávky podle sluchu do notového zápisu v MuseScore: materiál, návod.


(Audacity)

5) Hudební puzzle (složení rozstříhané nahrávky): materiál (nutno rozbalit ze ZIPu), návod.

6) Jednoduchý střih nahrávky: materiál, návod.

7) Vytvoření kánonu z jednohlasé nahrávky písně: materiál, ukázka hotové práce, návod.

8) Transkripce audionahrávky do notového zápisu: materiál, návod.


(Presonus Studio One)

9) Pokročilý střih nahrávky (klavír): materiál, návod.

10) Další střih nahrávky (klarinet): materiál, návod.


Ostatní úkoly budu průběžně doplňovat podle aktuálního průběhu výuky.

Akustika a digitalizace zvuku – učební texty (M. Janošík)

Test č. 1 – základní pojmy z akustiky a zvukové techniky



2. pololetí
Termíny konzultací pro studenty KFV: 28. 2., 27. 3., 24. 4., 22. 5. a 5. 6. v 11,50 hod. na č. 237.


(Presonus Studio One)

11) Střih a smíchání vícestopé nahrávky (skladba pro klavír snímaná 4 mikrofony): materiál v souboru ZIP, návod.

12) Synchronizace nahrávky s MIDI a vytvoření doprovodu: materiál, návod.

13) Nahrávání skladby (Pachelbelův Kánon D dur) pomocí MIDI keyboardu: materiál (noty) – violoncello, I. housle, návod.


Náhradní Covid-19 výuka


23. 3.

MuseScore 3 – zelené tlačítko „Volné stažení”. Komu to na nějakém hodně starém PC nefunguje, zkuste 32bitovou verzi.

14) Notografický přepis a transpozice partu: předloha, příklad výsledné práce, návod.


Vypracovaný úkol mi prosím pošlete na: michal.janosik@volny.cz


30. 3.

15) OMR (Optical music recognition): předloha, vysvětlení a kompletní postup najdete v návodu.



6. 4.

16) Výroba notových příkladů a export obrázků z MuseScore: notový materiál, příklad výsledné práce, návod.


V blízké době vás čeká příprava absolventské práce, která zpravidla obsahuje různé vložené notové příklady, schémata apod. Časy, kdy se noty stříhaly nůžkami a vlepovaly do textu Herkulesem, jsou (snad) už minulostí, vkládání naskenovaných výstřižků také není nejdokonalejším řešením (špatná čitelnost, chybějící klíče v průběhu osnovy apod.). Berte proto prosím zadané cvičení jako praktickou věc, kterou třeba v budoucnu budete moci využít.


Cílem cvičení je vysázet v MuseScore několik notových příkladů a vložit je do textu ve Wordu.



13. 4.

Velikonoční prázdniny :-)


20. 4.

17a) Notografický přepis z historické notace (1. fáze) notový materiál, příklad výsledné práce, zatím dle návodu níže...


Dnes přidávám trochu zvláštní úkol – přepis krátké skladby (kratší jsem už nenašel :-) ) Antonia Vivaldiho – jedná se o část houslové sonáty. Notovou předlohu dávám k dispozici pouze v orginálním dobovém zápisu. Jsou zde 2 notové osnovy – pro housle a basso continuo (= violoncello + cembalo na společné lince).


Myslím, že na starou notaci si snadno zvyknete, vybral jsem krásně čitelnou a srozumitelnou část. Malé čárečky v taktech jsou pomlky (rovné = 1/2, zahnuté = 1/4), krucánky na konci osnov znamenají jen pokračování skladby na další osnově. Klíče jsou divné, ale podle polohy béček v nich jistě poznáme běžný g klíč a f klíč. Jinak zde najdeme jen frázovací obloučky – ty prosím přepište také (dva legatové obloučky hned za sebou mají být jeden dlouhý). Obloučky prosím vkládejte správným způsobem, tj. kliknout na 1. notu, s drženým Shiftem kliknout na poslední notu a pak dát S (klávesová zkratka pro paletu Linky => Legatový oblouček). Repetice za prvním oddílem je snad jasná. Dynamika a další artikulace zde není, v té době se takové věci zpravidla vůbec nepsaly. Prosím o přepis (zatím) 1. strany. Na tento úkol naváže později doplnění generálního (číslovaného basu), takže hotový úkol prosím neztraťte. A často ukládejte! MuseScore v nové verzi občas spadne, ať potom nepláčete...


Doplněk: ozdobný nápis Sonata Quarta vlevo se dá vložit přes paletu Rámečky a takty. Zde vyberete Vodorovný rámeček, který vložíte do prvního taktu. Do něj pak můžete přes pravé tlačítko myši Přidat text, velikost a tvar znaků se dá měnit v paletě vlevo dole (objeví se, když je text označen.


Jen pro zajímavost si prosím všimněte, že se nejdná o rukopis, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale o dobový tisk. Při pohledu zblízka (i přes nízké rozlišení skenu) zjistíte, že se notový zápis skládá z jednotlivých úzkých segmentů, které jsou naskládány k sobě do matrice, natřeny barvou a otisknuty. Každý z těchto segmentů obsahuje 1 znak (např. notu, pomlku, taktovou čáru apod.). Tato metoda šla samozřejmě použít pouze u jednodušší hudby, Chopina bychom takto asi nevytiskli...


27. 4.

17b) Notografický přepis z historické notace (dokončení)

Minule jste opsali pouze první část skladby. Abyste nemuseli mechanicky přepisovat zbytek not, přidávám ke stažení MIDI soubor, ze kterého můžete noty vytáhnout. MIDI záznam bychom získali, kdybychom například nahráli skladbu na keyboardu, jako jsme to dělali u kánonu od J. Pachelbela. Přiložený MIDI soubor otevřete v MuseScore. MIDI přenáší pouze informace o výšce a délce tónů, o síle tónu (velocity) a dynamice samozřejmě také, ale dynamické značky, stejně jako jiné notové symboly, přenést neumí. Ty doplníme později.


Problém ale je, že MIDI soubor někdo z neznámých důvodů nahrál v polovičních délkách a 3/4 taktu (jako v diminuci). To opravíte následovně:
1) označte vše (Ctrl+A nebo myší)
2) vystřihněte hudbu do schránky (Ctrl+X – standardní windowsovská zkratka)
3) vložte do prázných osnov z palety Předznamenání 3/2 metrum
4) použijte speciální funkci – Úpravy –> Vložit s dvojnásobnou délkou
5) noty teď vypadají stejně, jako v předloze.
Nesmíte ovšem přehodit body 3) a 4), to by vám všude vznikly nechtěné ligatury.


Nyní můžete najít a otevřít soubor z minulého týdne, kde máte hotový začátek skladby, přidat na konec cca 40 taktů (Přidání –> Takty –> Připojit takty) a převedené MIDI do nich nakopírovat. Pokud zbudou prázdné takty na konci, pak je označte a dejte Ctrl+Del (MuseScore má také funkci Nástroje –> Odstranit prázdné takty na konci, ale výsledek je stejný). Podle předlohy doplníme pár obloučků, repetice, trylky a koruny na konci. Předlohu pro opravy vám tentokrát zasílám v „normální” moderní notaci.


Posledním úkolem bude vyzkoušení funkce pro zápis generálbasu (číslovaného basu). Klikněte na basovou notu a přes funkci Přidání –> Text –> Číslovaný bas vložte čísla pod osnovou podle předlohy. Raději ale doporučuji používat klávesovou zkratku Ctrl+G (G jako Generálbas).


Příkazy pro zápis:
posun na další dobu = mezerník
více čísel pod sebou = Enter
křížek zapíšete jako # (pravý Alt+x, Alt+035 nebo z anglické klávesnice)
béčko jako (písmeno) b
odrážku jako h
speciální situaci v taktu 28, kde je jen 1 nota, ale 2 značky, vyřeší Ctrl+6 (posun o půlovou dobu – číslo za Ctrl značí délku, o kolik se posuneme – viz klávesové zkratky k paletě pro notový zápis.
6+ zapište jako 6+ (MuseScore ji změní na častěji užívanou škrtnutou 6, ale s tím nic nenaděláme)
závorky napište prostě jako závorky (1 dlouhou MS neumí, takže na konci pak každé číslo do závorek zvlášť).


Po dokončení skladbu trochu graficky upravte pomocí Zalomení osnovy (príma klávesová zkratka je prostě Enter v označeném taktu!) a zašlete mi ji prosím ve formátu MuseScore ke kontrole. Přidávám také příklad možné podoby výsledné práce.



4. 5.

18) Instrumentální aranžmá v MuseScore

Dnes přidávám cvičení, které některé z vás třeba bude i bavit, zatímco jiní z něj budou na infarkt... Jedná se o aranžmá fragmentu známé skladby pro soubor více hudebních nástrojů. Abyste nemuseli nic opisovat, jako předlohu vám dávám již hotové noty pro klavír. Úkolem bude s využitím těchto not vyrobit jednoduchou hudební úpravu, kterou pak příkazem Soubor –> Vyvést... –> (zde nastavte formát MP3) převedete do zvukové podoby.


Pokusil jsem se vyrobit příklad (1 z 10.000 možností, jak by to mohlo vypadat...) přímo v MuseScore. Tento program je hlavně na noty, ale samozřejmě si výsledek své práce můžeme vždy poslechnout díky zabudované zvukové bance. Ta samozřejmě nedosahuje kvalit profesionálních bank, které slyšíme v hudbě hollywoodských blockbusterů, ale pro naše potřeby to alespoň k demonstraci možností stačí.


Pro inspiraci zde uvádím některé najzajímavější práce studentů (aby se nikdo neurazil, dávám v pořadí podle abecedy:
Eva Furmánková
Zuzana Cholevíková
Markéta Kapustová
Jakub Kubis
Klára Maršálková
Martina Mc Cullough
Sebastián Mihalčik
Anička Reichelová
Vojta Říha
Tereza Šrámková
Tereza Štramová
Tom Zapletal


Návod budu doplňovat a upřesňovat průběžně, zatím alespoň ve zkratce:
1) otevřete přiloženou předlohu – soubor pro MuseScore
2) Zde máte úryvek skladby, kterou budete aranžovat. Doporučuji hned vymazat zbytečné věci – obrázek sovy, přednesové značky, arpeggia a (de)crescenda a tempo přepsat z 80 na o něco pomalejší (50–80 dle vkusu).
3) Jděte do Úpravy –> Hudební nástroje... a zde si naklikejte nástroje, které ve výsledku chcete mít. V mé nahrávce je to flétna, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh, triangl, celesta, harfa, 2x housle, viola. Ale vy si tam dejte, co chcete.
4) Po nastavení nástrojů doporučuji přepnout kvůli přehlednosti zobrazení na Souvislé zobrazení – klikněte nahoře do Stránkové zobrazení a změňte je na Souvislé...
5) Teď dejte Zobrazení –> Směšovač (nebo F10) a zde ve svislém panelu pro klavír označte červené M. Je to proto, ať slyšíte jen ty nástroje, které potřebujete. Koneckonců smysl tlačítek S a M (solo/mute) už znáte např. ze Studio One.
6) A teď můžete různě kopírovat nebo podle předlohy v klavíru zapisovat nové noty do patřičných osnov.
7) Pokud použijete bicí nástroje (já tam mám třeba jen triangl), všimněte si, že když zapnete režim zápisu (divné N), vlevo dole se objeví další volby – u trianglu třeba A Triangl (mute), B Triangl (open). Tím můžete přepínat mezi různými bicími nástroji nebo způsoby hry (klikejte myší, nebo užívejte vypsané klávesové zkratky (u trianglu A, B).
8) Chcete-li z klavíru někam zkopírovat třeba spodní hlas z akordů, zkopírujte všechny takty s akordy a pak myší (Ctrl + klik pro označení více not) a klávesou Delete vymažte, co nepotřebujete. Je to (možná) rychlejší, než to psát znovu.
9) Pro převedení hlasu z vrstvy 2 (zelená) do vrstvy 1 (modrá) využijte nabídku Nástroje –> Vyměnit hlasy.
10) Pro spojování 2 osnov do 1 akordu zase můžete použít Nástroje –> Sloučit hlasy – použijte 2x, poprvé ještě zůstanou oddělené hlasy 1 a 2, podruhé se sloučí. Aby funkce zafungovala na 100 %, měly by být všechny slučované tóny stejně dlouhé.
11) Tip pro pizzicata: chcete-li ve smyčových nástrojích použít pizz., zadejte ho k notě jako text (Ctrl + T), pak na něj klikněte pravým tlačítkem, dejte Vlastnosti textu notové osnovy... a zde nastavte hlas 1 na pizzicato. Totéž pak lze udělat třeba s nápisem arco (hra smyčcem), kdybyste chtěli z pizzicata zase přepnout zpět (zde byste zase naslavili hlas 1 na arco).
12) Výsledek mi prosím zašlete v MP3 – jak exportovat noty do zvukové nahrávky jsem popsal úplně na začátku.


Přeji vám hodně štěstí a jsem opravdu zvědav, co se vám podaří vyplodit :-)


11. 5.

Umělá inteligence v hudbě

Dnes jen malé odpočinkové nahlédnutí do trošku jiné oblasti. Programů pro komponování hudby počítačem existuje nepřeberné množství. Některé z nich dosahují docela slušných výsledků, jinde je hudební výstup spíše rozpačitý. Metod, jak počítač „naučit” komponovat, je více: od různých náhodných generátorů not, které vytvářejí libozvučné i nelibozvučné sekvence tónů, přes programy, které pouze kombinují hotové hudební smyčky, až po sofistikované umělé inteligence, které analýzou struktury velkého množství předložených skladeb samy vytvářejí modely různých hudebních stylů a pokoušejí se je poté napodobovat. Našel jsem pro vás několik příkladů, jak podobné programy fungují. Protože jsem opět limitován nutností používat pouze software, který je free, ty nejlepší programy asi dnes neuvidíte. Nicméně některé z těch, které vám předkládám, dosahují docela dobrých výsledků.


Nejdříve se prosím podívejte na program MuseNet, který je stále ve vývoji. Patří do kategorie programů založených na AI (umělé inteligenci), která hudbu komponuje podle vzoru velkého množství skladeb předkládaných programu ve formě MIDI souborů. Z těch si vytáhne hudební patterny (vzory), a ty se pak pokouší napodobit. Na stránce programu najdete ukázky výtvorů ve stylu např. Chopina, Rachmaninova (2. skladba) nebo Mozarta, které program sám zkomponoval po zadání témat ze známých skladeb. Docela legrace, velmi doporučuji poslechnout si to :-)


Druhý program se jmenuje Amper Music. Jeho umělá inteligence nepracuje s MIDI, jako předchozí MuseNet, ale skládá výslednou hudbu z předem nahraných fragmentů. Neplacená free verze je k dispozici po založení účtu, ale je funkčně docela omezená. Nicméně na vyzkoušení bohatě stačí. Program je velmi intuitivní, hlavní účel bude hromadná tvorba hudby k větším projektům – filmy, dokumenty, podkresová hudba apod. Doporučuji vyzkoušet.


Z hlediska praktického využití se mi nejzajímavěji jeví program AIVA, který si v rámci PTH vyzkoušíme. Je sice komerční (placený), ale základní verze je free. Tento program je vhodný zejména pro komponování filmové a scénické hudby, hudby k počítačovým hrám apod. Po registraci (jen založení účtu s potvrzením e-mailu, další údaje nechtějí) a přihlášení k účtu se dostanete na hlavní stránku (program se neinstaluje, funguje online), kde zadáte Create Track (zelené tlačítko). Zde vyberete zvolený hudební styl, tóninu, metrum, nástrojové obsazení, délku skladby apod., a pak už jen chvíli počkáte na vygenerování skladby. Hotovou skladbu si můžete poslechnout po kliknutí na symbol noty vlevo (objeví se standardní trojúhelník Play). Některé takto vytvořené skladby jsou docela podařené a např. pro účely scénické hudby dostačující (záleží na štěstí). Vyzkoušejte sami...


Nyní vás čeká samostatný úkol:
1) v programu AIVA zadejte vytvoření stopy (Create Track).
2) Pro účely tohoto cvičení použijte některou ze 2 kategorií Cinematic a obsazení (INSTRUMENTATION) dejte Symphonic Orchestra. Ostatní položky si nastavte podle sebe, použijte rozumnou délku cca do 1 minuty.
3) Zkuste vytvořit více stop a vyberte z nich nějakou dobrou :-)
4) Vpravo klikněte na symbol Download (kolečko s šipkou dolů). Pozor, ve free verzi lze stahovat jen 3x měsíčně, takže si to šetřete!!!
5) Zadejte Download MIDIs + MP3 as a .zip archive.
6) Rozbalte soubory ze ZIPu.
7) Nás zajímá soubor MIDI (*.mid), ten načtěte do MuseScore.
8) Zde se vám objeví partitura „Vaší” nové skladby, samozřejmě trošku zjednodušená a notograficky zaneřáděná.
9) Skladbu upravíme do hratelné podoby, tj. tak, aby šla předložit hráčům na pulty, včetně vytvoření partů. Ale to si necháme až na příští lekci. Zatím nic neposílejte, vše si prosím uložte a schovejte na později...


Další programy pro komponování hudby počítačem (pokud by někdo měl zájem o tuto problematiku):
Pocta J. S. Bachovi – zábavná hračka na GOOGLu, za kterou je ale překvapivě ukryta docela slušná AI. Můžete zde naklikat 2 takty melodie a program vám ji posléze zharmonizuje ve stylu chorálů (chorálních předeher) Johanna Sebastiana Bacha. Většinou funguje docela dobře, lze vyzkoušet více variant harmonizace.
Wolfram Tones – spíše pro experimentování, hlavně nezkoušejte nastavení Classical :-)
Computorser – ukázka toho, proč je člověk v tvůrčím procesu nenahraditelný...
The Infinite Drum Machine – vytváří bicí smyčky z různých zvuků, které si vyberete, a podle rytmického patternu, který můžete upravovat. Tento program nepoužívá žádnou umělou inteligenci, prostě kombinuje divné zvuky do rytmické smyčky podle vašeho nastavení. Taková infantilní hračka na pár minut. Dobře jsem si s tím vyhrál :-)


18. 5.

Umělá inteligence v hudbě (dokončení úkolu)

Dnes vás čeká pouze dokončení úkolu z minulého týdne. Skončili jsme u MIDI souboru z programu AIVA, který jsme importovali do MuseScore. Upozorňuji, že v závislosti na vašem nastavení v programu AIVA to každému vyrobí úplně jinou hudbu s jiným počtem a obsazením nástrojů. Návod níže je tedy univerzální, v detailech se může mírně lišit od reality.
9) Je třeba opravit názvy osnov/nástrojů: pravým tlačítkem myši klikněte do notové osnovy a dejte Vlastnosti notové osnovy/partu.... Zde zkraťte Název nástroje/partu a Celý název nástroje (obojí!) do nějaké normální podoby, třeba Violoncella, I. housle, Housle I, Violini I apod. – jazyk a tvar nechám na vás, ale udělejte to všude stejně. Bude-li třeba, opravte i Zkrácený název nástroje. Stejným způsobem změňte názvy ostatních osnov a nástrojů.
10) Jděte do menu Úpravy –> Hudební nástroje... Zde opravte nástroje do správného pořadí – v seznamu vpravo označte název nástroj a šipkami uprostřed mezi sloupci ho přesuňte nahoru nebo dolů. Pořadí nástrojů shora dolů v partituře má být: dřeva, žestě, bicí (laděné, neladěné), harfa, klávesové nástroje, zpěv/sbor, smyčce. V rámci každé skupiny pak řadíme podle výšky – např. I. housle, II. housle, violy, violoncella, kontrabasy apod.
11) Přidejte k osnovám svorky. Najdete je v paletě Svorky, použijte tu první (rovná s ohnutými konci). Takto spojte vždy nástroje ze stejné skupiny (např. dřeva, žestě, smyčce apod.) dohromady. Pokud je ze skupiny použitý jen 1 nástroj, svorka se nedává. Kromě toho se ještě navíc přidává druhá svorka (ta kulatá „klavírní”), když jsou pod sebou 2 stejné nástroje (2 osnovy lesních rohů, I. a II. housle, 2 violoncella apod.).
12) V menu Formát –> Nastavení strany... upravte Měřítko na takovou hodnotu, aby byly na každé straně 2 systémy pod sebou (původně jste asi měli zbytečně velké noty a skoro půlku strany prázdnou).
13) Zarovnejte spodní okraje osnov na všech stranách: Formát –> Styl... –> Strana, zde Největší odstup mezi notovými systémy dejte jako hodně velké číslo, až se všechny systémy roztáhnou pěkně dolů a na stejnou úroveň.
14) Pokud máte ve skladbě hodně označení tempových změn, nechte jen 1 na začátku, ostatní smažte a místo nich vhodně použijte znaménka rit./ritardando, accel./accelerando apod.) – přes paletu Text –> System Text (nápis zadejte ručně).
15) Zapište do skladby alespoň elementární dynamiku či artikulaci. Dá se udělat ve více osnovách najednou: pomocí např. Shift + myši nebo Ctrl + klikání myší označíte svisle do sloupečku třeba všechny 1. doby v taktu ve více nástrojích nad sebou a kliknutím do palety s dynamikou k nim přidáte patřičná znaménka.
16) Zadejte na začátku nějaký název skladby a autora (něco vymyslete, nebo jako autora napište třeba AIVA).
17) Vytvořte party pro hráče: Soubor –> Party..., zde dejte třeba Všechny party. Pokud jste je dobře pojmenovali, stačí jen potvrdit OK a nechat ty, které vygeneruje MuseScore. Všechny vytvořené party najdete v hlavním okně v záložkách.
18) Ještě bychom měli upravit transpozice tónin nebo poloh pro transponující nástroje (pikola, B klarinet, F lesní roh, B trubka, kontrabasy apod.) – pokud tam takové máte (možná, že ne...). Při převodu MIDI souborů z programu AIVA se totiž v MS objevuje divná chyba – špatně se zobrazují tóniny u transponujících nástrojů, i když jsou nastaveny správně. Nicméně se dá snadno opravit:
– přepněte zobrazení na Ve znějící výšce (tlačítko nahoře vedle foťáku) – musí svítit modře. Pak do skladby přetáhněte z palety správné předznamenání (i když už tam je!) a do nástrojů transponujících o oktávu (např. pikola, kontrabas) přetáhněte z palety i správné klíče (i když už tam jsou!). Když pak vypnete tlačítko Ve znějící výšce do výchozího stavu, všechny transpozice, tóniny atd. nyní fungují správně. Pokud máte ve skladbě transponující nástroj, který MS nepochopilo, vše se dá nastavit ve Vlastnostech notové osnovy/partu..., zde Změnit nástroj.
Pod dojmem zaslaných úkolů přidávám bod 19):
– pokud některý z nástrojových partů obsahuje příliš mnoho pomocných linek, dejte mu raději jiný klíč,
– pokud MuseScore ukazuje noty červeně, jsou pro nástroj nehratelné (pod rozsahem). Tyto noty prosím smažte nebo přesuňte do jiného nástroje.


Toť vše, výsledný soubor mi prosím zašlete ve formátu MuseScore a přidejte k němu i MP3 nahrávku, kterou jste získali společně s MIDI souborem z programu AIVA. Producentovi nebo orchestru a dirigentovi byste skladbu museli předat vytisknutou nebo v PDF (Soubor –> Vyvést... a Soubor –> Vyvést party...), mně samozřejmě stačí *.MSCZ a *.MP3 :-)


25. 5.

Test hudební inteligence

Protože v minulých úkolech jste se museli prokousávat sáhodlouhými návody, dám vám dnes něco relaxačního. Když na stránce jakemandell.com odrolujete kousek dolů, najdete kategorii Music Tests. Zde jsou 4 různé testy, které odhalí vaši „hudební inteligenci”. Respektive vaše dispozice v oblasti melodické paměti, schopnosti rozeznávání tónových výšek, rytmické paměti a abstraktní hudební inteligence (schopnosti rozeznávat hudební vzory). Je možné, že jsem některým z vás už tyto testy ukazoval na podzim, když byla zrovna velká absence a nechtěl jsem proto začínat nové učivo, ale větší část studentů je (snad) neviděla.


Pro úplnost přidávám také odkaz na video, které otestuje vaše fyziologické schopnosti vnímání hlubokých nebo vysokých tónů. Protože jsme se podobnou nahrávkou zabývali už ve škole, uvádím odkaz proto, kdyby si někdo chtěl svůj sluch otestovat znovu a v lepších podmínkách – pro objektivní výsledek je totiž nezbytné použít kvalitní sluchátka nebo reprosoustavu. Toto video navíc obsahuje i slovní popis a graficky vyznačuje, co byste ještě měli nebo neměli slyšet :-) . Normální výsledek pro mladé lidi ve vašem věku je cca 20–17000 Hz. V odborné literatuře se obecně uvádí sluchový rozsah 16–16000 Hz (jinde zase 20–20000 Hz), ale je to opravdu variabilní, záleží především na věku a individuálních dispozicích testovaného. Mladý člověk prý vnímá zvuk už od cca 15 Hz, ale je pravděpodobné, že tyto frekvence nezvládne nekvalitní video z Youtube nebo vaše levná sluchátka, která velmi nízké frekvence do 20 Hz (nebo velmi vysoké přes 15–20 kHz) často neumějí přehrát. Horní hranice by u mnohých z vás mohla být i vyšší než mnou uváděných 17 kHz, ale záleží na vašem věku, v průběhu života se rozsah sluchu postupně a neodvratně snižuje. Můj syn mi kdysi ve svých cca 7 letech tvrdil, že to slyší ještě i při 20–22 kHz, já už teď končím někde pod 13 kHz, přitom ještě před pár lety jsem soutěžil se studenty, kdo slyší lépe :-( .


Pozor na hlasitost, nezesilujte příliš zvuk, i když nic neslyšíte, u vyšších tónů by se vám to mohlo vymstít! Hlasitost nastavte podle středních frekvencí, a pokud se vám zdá, že se hlasitost nahrávky mění, pak věřte, že nemění – to je pouze důsledek normálních fyziologických vlastností vašeho sluchu, který nízké a vysoké frekvence vnímá výrazně slaběji!


2. 6.

Aranžování skladby a úprava partitury

Poslední :-) hodnocený úkol navazuje na vaše práce vytvořené ze skladeb programu AIVA. I když jste vše udělali přesně podle mého návodu, většina zaslaných partitur by nebyla použitelná v praxi, protože obsahovaly často fatální aranžérské nedostatky. To samozřejmě není vaše chyba, protože instrumentaci a aranžování skladeb se učí jen studenti oboru skladba, takže některé věci asi nemůžete vědět. Zmíněné chyby navíc vyplývaly už z MIDI souborů vygenerovaných AIVOU. Proto jsem jako vzor vybral jednu ze zaslaných partitur a ukážu vám, co by se s ní ještě muselo udělat.

Po načtení partitury k úpravě zjistíme, že je zde atypické obsazení, které běžný smyčcový orchestr nepoužívá (3 housle, 2 violy, 2 violoncella...). Violy a violoncella jsou ve tříhlase (!), violoncella jen zdvojují violy a v jednom místě jsou příliš vysoko. Většina osnov obsahuje jen pomlky, jsou proto zbytečné. Pojďme tedy opravovat.

1) III. housle orchestr nemá. Tady navíc hrají jen na konci, kde I. a II. housle mají jen pomlky. Přesuňte proto posledních 9 taktů not ve III. houslích do I. houslí (Shiftem + myší označit, pak Ctrl+X, Ctrl+V). III. housle už nic jiného nehrají, můžou se smazat: Úpravy –> Hudební nátroje, označte osnovu a dejte Odebrat.
2) Totéž vidíme ve violách. AIVA je rozdělila do 2 osnov – první je v nahrávce staccato, druhá legato (détaché). Takže klikněte pravým tlačítkem myši na některou osminu ve violách a dejte Vybrat –> Všechny podobné prvky v téže osnově, pak jim z palety Artikulace přidejte staccatové tečky. 2 takty šestnáctin (takt 13–14) přesuňte pomocí Ctrl+X, Ctrl+V z horních viol do spodních mezi ty staccatované osminy. Můžete přidat i nápis détaché (Ctrl+T).
3) Podobně přesuňte 2 takty šestnáctinových skupin z horních do spodních violoncell, pouze místo détaché dejte oblouček na každou dvojici šestnáctin a osminám třeba přidejte tenutové čárky.
4) Kdo umí číst violový klíč, zjistí, že violy a violoncella v těch osminových akordech hrají úplně totéž. Takže zdvojené hlasy odstraníme a ostatní rozdělíme mezi nástroje. Shiftem + myší označte osminovou plochu ve violách (takt 1–12) a dejte Nástroje –> Rozdělit hlasy. Akordy se rozdělí do 3 osnov.
5) Teď máme 3 osnovy s osminami, ale jen 2 nástroje. Nicméně II. housle skoro nikde nehrají, pouze od taktu 5 (zbytečně) zdvojují I. housle – toto zdvojení není potřebné, můžeme ho smazat. Takže vrchní osnovu rozdělených akordů Shiftem + myší (v taktech 1–12) označte a přesuňte do 2. houslí, tím se současně přepíší nepotřebné noty. Druhou z rozdělených osnov přesuňte o řádek výše (do II. viol).
6) Stejným způsobem zpracujeme osminy od taktu 16 až do konce skladby včetně posledního akordu.
7) Teď potřebujeme podobně zpracovat i 2 takty šestnáctin (takt 13–14). Zde je to složitější, protože zde se hlasy vzájemně kříží a violoncello je zbytečně vysoko, proto by se mělo přehodit s některým vyšším nástrojem. Takže nejdříve přesuňte ty 2 takty s šestnáctinami z violoncell do prázdných II. houslí. Pak rozdělte violy do 3 osnov.
8) Protože nám teď 1 hlas nadbývá, spojte noty z viol a I. violoncell do jedné osnovy – označte oba takty ve Vla. + Vc. a dvakrát (!) zadejte Nástroje –> Sloučit hlasy. Violy teď mají dvojhmaty. Proto jim pomocí Ctrl+T přidejte nápis divisi nebo div., což znamená děleně. Hráči u pultu vlevo pak budou hrát spodní tón, hráči vpravo horní tón. Pro ukončení dělení skupiny v taktu 15 vložte nápis unisono, unis.) nebo tutti (všichni).
9) Pokud jste postupovali přesně podle návodu, máte osnovy I. viol a I. violoncell prázdné, mohou se tedy smazat: Úpravy –> Hudební nástroje...
11) Nyní je potřeba opravit názvy osnov. Klikněte pravým tlačítkem myši do některé notové osnovy, dejte Vlastnosti notové osnovy/partu... a opravte Celý i Zkrácený název nástroje a také Název nástroje/partu. Výsledná sestava by měla být např. I. housle, II. housle, violoncella, violy, kontrabasy (nebo Violini I, Violini II, Viole, Violoncelli, Contrabassi – jazyk a podobu zkratek názvů nástrojů nechám na vás).
12) Co vypadá divně, je kontrabas – tečka nad notou i za notou, tj. zkrácení a prodloužení noty současně, to se nepoužívá... Takže klikněte pravým myšítkem na některou staccatovou tečku a dejte Vybrat –> Všechny podobné prvky v téže notové osnově, pak staccata pomocí Delete smažte. Označte celou osnovu kontrabasu až po předposlední takt a klikněte v paletě nahoře na 1/16 notu. Notace teď vypadá trochu lépe.
13) Dále upravte umístění dynamiky – klik pravým tlačítkem na některé značce, Vybrat –> Všechny podobné prvky, ve Správci vyresetovat všechny hodnoty na výchozí – stačí klikat na ty vysvícené zatočené šipky vpravo s křížkem uvnitř. Důležitá je úplně poslední volba dole – Umístění, má být nastaveno na Dole. Důvodem opravy je, že některé značky byly nad osnovami (to se u nástrojů nepíše) nebo nebo posunuté. Pár dynamik bych změnil, někde mi nedávají smysl.
14) Kvůli lepšímu vzhledu upravte (zvětšete) ve Formát –> Styl... –> Strana položky Odstup notových osnov a Největší odstup mezi notovými systémy.
15) Doplňte nějaké obloučky v prvních houslích a dejte jim silnější dynamiku než ostatním, nebo např. nápis molto espressivo + opravte případné viditelné chyby kdekoliv v notách. Já bych ještě poopravil (zjednodušil) notaci kontrabasu v taktu 13–14, ale to je možná věc vkusu.
16) Posledním krokem bude vytvoření partů, ale to už také znáte – Soubor –> Party....

Nakonec přidávám vzor, jak by výsledná partitura mohla vypadat. Dynamiku si samozřejmě udělejte podle sebe, s těmi crescendy a decrescendy jsem to zde asi trochu přehnal :-) . Skladbu mi prosím zašlete ve formátu MuseScore.




5. ročník HTE


Učební materiály – str. 8–16 (chromatika), str. 29–34 (atonalita, serijní a seriální techniky)

Test 10. 1. 2020 – chromatika


Tristan a Isolda – úkol – samostatný harmonický rozbor posledních 7 taktů.

Příklad řešení harmonického rozboru.


Tannhäuser (PDF) nebo Tannhäuser (MuseScore) – harmonický rozbor cca 1. strany předehry. Akord dis-fisis-ais ve 12. taktu se dá chápat 2 různými způsoby. Modulující sekvence ve 2. části příkladu pak vzniká užitím 2 různých druhů modulací – zkuste vysvětlit.


Nadále platí úkol zadaný v hodině – 3–4hlasé polyfonicko-harmonické cvičení (pro vokální obsazení, varhany nebo smyčce) v kompozičním stylu Arvo Pärta. Stručný popis techniky najdete na str. 40 v mých učebních materiálech (viz odkaz).


K harmonickému rozboru přidávám Chopinovo Nocturno f moll. V notách jsou barevně vyznačeny části k rozboru. Jako vzor, jak to má (může alespoň přibližně) vypadat, prosím použijte výše uvedený rozbor Tristana a Isoldy.

Začátek je jednoduchý – základní diatonická kadence + jeden zvláštní zajímavý akord. Ve střední části také nic těžkého, jen identifikovat správně tóniny a modulace mezi nimi. Poslední 2 takty jsou ale test vašeho IQ, vydá za zbytek skladby. Použitá „sekvence” obsahuje tritonový spoj, chromatické medianty obou kategorií, alterované akordy i sledy mimotonálních (D7). Prosím o identifikaci těchto jevů/akordů, tónina se zde mění s každým akordem.


Malá odbočka, nicméně k něčemu, co byste jako konzervatoristé měli dobře znát. Naprogramoval jsem trenažér na procvičování akordových značek. Protože zápis značek je opravdu velmi variabilní a každý je píše i chápe jinak, dokument obsahuje i poznámky a doporučení k jejich zápisu. Úplně dole (!) najdete odkaz na test, o jehož vyplnění vás poprosím. Test je nastaven pouze na 10 akordů, proto prosím o vyplnění 2x. Tvorba akordových značek je zde zcela náhodná (na inteligenci programu musím ještě zapracovat), takže se může stát, že dostanete 5x po sobě značky typu D, ale také se může objevit Cbaug6/9maj7 sus4 add2 apod. Netuším, nakolik jste u předchozích pedagogů tyto značky procvičovali a využívali („klasická” hudba je tolik nevyužívá), ale pro hudební praxi jsou docela důležité. Proto bych vás poprosil o zopakování a procvičení.


Upozornění: je to uvedeno v popisu u značek, ale samotné dim chápu jako kvintakord, tj. m5-, zmenšený (= zmenšeně zmenšený) septakord mám zde psaný jako dim7. Jinak základní dokument, ze kterého byste měli vycházet, je kapitola o akordových značkách z nového vydání (žlutý přebal) ABC hudební nauky L. Zenkla. Autorem kapitoly je Mgr. F. Mixa. Pokud knihu nemáte, přidávám odkaz na dotyčnou kapitolu zvlášť.


Dále prosím alespoň o přečtení 2 kapitolek v učebních materiálech na téma centrika, tj. od strany 22 (centrika, Bartók, Hindemith). Osobně v hodině bych vám vše vysvětlil, včetně toho, co je důležité a co ne... Jedná se jen o základní pochopení obecného principu centriky. Takto označujeme systém, který je podobný tonalitě, ale nevychází z durových a mollových stupnic nebo modů. Nicméně má své tónové centrum, které funguje podobně jako základní tón (tónika) v tónině. Intervalové uspořádání a vztahy mezi jednotlivými tóny ve skladbě však vycházejí z odlišných principů, než je tomu u skladeb tonálních. P. Hindemith takto došel k 2 řadám (první z nich připomíná řadu dodekafonickou), ze kterých pak při komponování vycházel. B. Bartók zase používal akordy, které označujeme jako beta, gama, delta. Samozřejmě existuje také alfa akord, ale to je 12zvuk, takže je spíše východiskem pro odvozování těch ostatních jmenovaných akordů, které se tvoří pouze jako 5tónové výseky z alfa akordu (v praxi se pak objevovaly i jako neúplné). Více viz doporučený text v učebních materiálech.


Pro kontrolu, zda jste si doporučené texty přečetli, a samozřejmě také pro zopakování a zamyšlení se nad obsahem prosím o vyplnění následujícího testu.


Také přidávám krátkou skladbu k harmonickému rozboru. Jedná se o jedno z raných preludií A. N Skrjabina (op.16), takže se nemusíte obávat kvartových akordů a počínající atonality, harmonicky tyto skladby vycházejí z F. Chopina. Latentní harmonii v jednohlasých částech skladby nemusíte řešit. Většina skladby je harmonicky prostá, komplikací jsou spíše tóniny s vysokým obsahem béček a zajímavá modulace mezi vrcholem skladby a návratem do hlavní tóniny.


Obor skladba


Kompoziční techniky hudby 20. století – učební texty, rozpracováno (M. Janošík)

Absolventské otázky pro KOM – otázky se stručnou osnovou a výpisky


Akustika a digitalizace zvuku – učební texty (M. Janošík)

Pomocník neschopného dodekafonického skladatele – program pro tvorbu dodekafonických řad a jejich variací (vlastní výtvor – 2004)

Digitální kontrapunktik – program pro tvorbu cantu firmu a 3hlasého vokálního kontrapunktu 1:1 (vlastní výtvor – 2009)


Skripta harmonie (Mgr. František Mixa)


Užitečné věci a odkazy


MuseScorevýborný notografický software zdarma (freeware)! Český překlad (osobně jsem provedl jeho kompletní korekturu) doporučuji aktualizovat přímo v programu – Úpravy / Nastavení... / Obecné / Aktualizovat překlady (Čeština => Aktualizovat)

Čistý notový papír (A4, 12 notových osnov, PDF)

Základy notografie – pravidla správného notového zápisu


Akordové značky – jednoduchý program v HTML na procvičení tvorby akordových značek. Jedná se o vlastní výtvor, naprogramovaný v Javascriptu – prosím o zpětnou vazbu a připomínky k chybám (určitě tam budou). Nyní jsem ho vylepšil na novou verzi.


Sbírka nejčastěji zhudebňovaných latinských textů s českým překladem

Text latinského ordinaria s vyznačenými přízvuky


Skripta základů hudební teorie (Konzervatoř a VOŠ Jaroslava Ježka)

Skripta teorie jazzu (Mgr. František Mixa)

Dějiny hudby v kostce – VELMI stručný přehled DH

Hudební teorie (odkaz na odborné www stránky)

Stránky o akustice (seminární práce)

Hudební slovník – překlady odborných hudebních termínů do dalších jazyků (I, A, N, F, R)


Kontakt


Jarní idylka

Lyrické zamyšlení skladatele nad krásami jarní přírody...


E-mail: michal.janosik@volny.cz